Když děti chtějí na Sněžku: Jak na pohodový výlet do Krkonoš
První věc, kterou musíte udělat, je nastudovat si předpověď počasí pro konkrétní vrchol a nadmořskou výšku. Ne pro nejbližší město, ale pro místo, kam jdete. Počasí v horách se mění rychle a i v červenci může na hřebenech sněžit. Podle toho zvolte oblečení – raději tři tenké vrstvy než jednu tlustou bundu. Vždy si přibalte náhradní suché triko a čepici, i když je ráno vedro. Typická chyba je spoléhat na to, že „tam nahoře to snad nebude tak hrozné". Bývá.
Plánujete první větší túru s dětmi v Krkonoších a chcete se vyhnout slzám, nošení na zádech a předčasnému konci výletu? Klíčem je přizpůsobit náročnost trasy nejmladšímu členovi výpravy, ne těm nejzkušenějším dospělým. Dítě, které ujde pět kilometrů v rovině, zvládne v horách klidně polovinu, a to s častými přestávkami. Začněte s kratšími okruhy, kde je v cíli něco zajímavého – rozhledna, vodopád, nebo třeba pastvina s ovcemi. Vyhněte se exponovaným hřebenům a dlouhým sestupům, které malé nožičky bolí víc než stoupání.
Další past, na kterou se často zapomíná, je přecenění vlastních sil. Plánujte túru tak, abyste měli rezervu na odpočinek a na nečekané zdržení. Počítejte s tím, že klesání je sice rychlejší, ale klade jiné nároky na kolena. Pokud cítíte únavu dřív, než očekáváte, otočte se. Žádný výhled nestojí za noční bloudění bez čelovky. A s ní souvisí i další bod: vždy noste v batohu zdroj světla, i když plánujete návrat za světla. Tma přichází v horách překvapivě rychle.
Nakonec si nechte to nejdůležitější – pitný režim a jídlo. Voda z potoka může být plná bakterií, proto ji vždy převařte nebo použijte tablety na dezinfekci. Mnohem lepší je ale vzít si víc lahví s sebou. Energetické tyčinky, ořechy nebo sušené ovoce by měly tvořit alespoň desetinu hmotnosti vašeho batohu. Nezapomínejte jíst pravidelně, hlad snižuje koncentraci a rozhodování. Pokud se budete řídit těmito pravidly, snížíte riziko, že se z vaší vysněné túry stane noční můra.
Typická chyba rodičů? Přecenit síly a podcenit zpáteční cestu. Mnoho rodin vyrazí odpoledne, když už je slunce vysoko, a pak řeší unavené děti v nejteplejší části dne. Vyrážejte brzy ráno, nejlépe před osmou hodinou. V tu dobu je vzduch čistý, na stezkách méně lidí a děti mají nejvíc energie. Po obědě se tělo přirozeně unaví, takže pokud musíte jít i po něm, zvolte spíš kratší sestup s cílem u chaty, kde si děti odpočinou. A nezapomeňte, že v každém případě je zpáteční cesta vždy o něco náročnější než ta tam.
Při výběru trasy sleduj nejen celkové stoupání, ale i délku jednotlivých úseků. Dlouhé táhlé kopce tě unaví jinak než krátké prudké sekce. Naplánuj si, kde si odpočineš, a počítej s tím, že v horách se rychlost výrazně snižuje. Na každých sto výškových metrů si přidej čas navíc, obvykle deset až patnáct minut podle sklonu a povrchu. Pokud jedeš s dětmi nebo s méně trénovanými parťáky, buď ještě opatrnější.
Typickou chybou je vzít si na túru jen tenké sportovní oblečení a doufat, že pohyb tě zahřeje. Jenže když zastavíš na odpočinek nebo tě zastihne vítr, prochladneš za pár minut. Další častou chybou je přeceňování vlastních sil – v zimě ujdeš za hodinu mnohem méně kilometrů než v létě, a to kvůli sněhu, námaze a chladu. Proto si plánuj trasu s rezervou a vždy počítej s tím, že se můžeš zpozdit. Lepší je otočit se dřív, než dojít do cíle vyčerpaný za tmy.
Co zabere, když dětem docházejí síly Nejlepší obrana proti krizi je prevence. Každou hodinu udělejte desetiminutovou pauzu, při které děti dostanou svačinu a tekutiny. Ideální je mít v batohu i suché ponožky a lehkou větrovku – v Krkonoších se počasí mění rychleji než nálada batolete. Nezapomeňte na drobné odměny schované v kapse: neznamená to sladkosti na každém kroku, ale třeba samolepku nebo sběr barevných kamínků. Děti se také skvěle motivují, když je necháte vybrat si cestu z mapy nebo určovat, kudy se půjde na dalším rozcestníku.
Poslední rada se týká návratu a bezpečnosti po túře. Když se vracíš za tmy nebo za špatného počasí, je snadné zabloudit. Proto si před odchodem z domu zanechej někomu bližšímu plán trasy a čas návratu. Když se ti něco stane, záchranný systém tak rychle ví, kde tě hledat. A pokud se dostaneš do problémů, neváhej zavolat horskou službu – číslo je univerzální a funguje v celých Čechách. Ale hlavně: buď připravený, že se můžeš rozhodnout vrátit se dřív, než původně plánuješ. To není prohra, ale známka zodpovědnosti. Zima v horách je krásná, ale neodpouští chyby – tak ji ber s respektem a užij si ji bezpečně.
