Jak se připravit na návštěvu San Sira i Allianz Areny

Nejčastější chybou je koupit rostlinu, která nesouvisí s orientací balkonu. Například levandule na severním balkonu brzy vybledne a začne hnít, protože nemá dostatek světla a substrát je příliš mokrý. Naopak na jižním balkonu bez zastínění se netýkavky spálí a uschnou i při pravidelné zálivce. Vždy si proto přečtěte štítek s informacemi o světle a vodě – i když to vypadá jako samozřejmost, mnoho lidí toto ignoruje.

Stavba domečků pro skřítky: co všechno zvládnou děti samy Větvičky, mech, šišky, kamínky – to je stavební materiál, který najdete všude. Nechte děti postavit malý domeček pro skřítka nebo zvířátko. Nechte je rozhodnout, kde bude vchod, střecha, a co bude uvnitř. Zkuste jim dát jen minimální instrukce. Často se stane, že děti postaví něco úplně jiného, a to je v pořádku. Pozor na to, abyste nezačali stavět za ně – ony si to chtějí užít samy.

Další častou chybou je skladování čerstvě naštípaného dřeva hned pod střechou. Čerstvé dřevo obsahuje hodně vody, kterou potřebuje rychle vypařit. Pokud ho hned zavřete do kůlny, začne hnít a ztratí na výhřevnosti. Nechte ho první měsíc venku, volně na vzduchu, a teprve poté ho přesuňte pod přístřešek. Také se vyplatí dřevo naštípat na menší kusy – čím menší polena, tím rychleji schne. Ideální je štípat dřevo na jaře, aby mělo celé léto na proschnutí.

Ačkoliv oba stadiony nabízejí prohlídky, jsou jiné v tom, co uvidíte. V San Siru projdete i místa, která nejsou běžně přístupná veřejnosti, včetně kabin a mix zóny. V Allianz Areně zase stojí za to využít výstup na střechu, odkud je vidět celý Mnichov – ale pozor, prohlídka je fyzicky náročná a schody nejsou vhodné pro každého. Předem si ověřte, která část stadionu je otevřená, protože v den zápasu bývá mnoho sekcí uzavřeno.

Žehlit byste měli vždy z rubové strany a s ohledem na materiál. Hedvábí a směsové tkaniny vyžadují nižší teplotu, bavlna snese vyšší. Mezi žehličku a textilii položte vlhký hadřík, který zabrání vzniku lesklých míst. U závěsů se často vyplatí žehlení za mokra – tak se textilie lépe vyhladí a získá přirozený spád. U ubrusů zase dbejte na to, aby byly dokonale vysušené, jinak se na nich po složení vytvoří žluté skvrny.

Základní dělení podle světla a co znamená pro rostliny Pro plné slunce (více než 6 hodin denně) volte sukulenty, bylinky jako rozmarýn či tymián, nebo muškáty a oleandry. Tyto rostliny snášejí sucho a přímé slunce, ale potřebují vydatnou, ale méně častou zálivku – ideálně až když substrát proschne do hloubky. Na polostinném místě (3–6 hodin) se daří fuchsiím, begóniím nebo netýkavkám, které vyžadují rovnoměrně vlhký substrát. Pro stinný balkon (méně než 3 hodiny) vybírejte kapradiny, břečťan nebo některé druhy hortenzií, které nesnesou přímé polední slunce a potřebují stálou, ale mírnou vlhkost.

Při výběru balkonových rostlin rozhoduje především orientace balkonu a množství času, který můžete zalévání věnovat. Než vyrazíte do zahradnictví, zjistěte si, kolik hodin denně na balkon dopadá přímé slunce a zda je místo chráněné před větrem. Na jihovýchodní straně budou jiné podmínky než na severní, a to ovlivní nejen druh rostlin, ale i frekvenci zálivky.

Když se řekne příprava dřeva na topnou sezónu, většina lidí si představí jen naštípání a naskládání pod přístřešek. Jenže právě způsob skladování rozhoduje o tom, jestli bude dřevo dobře hořet, nebo bude jen doutnat a zanášet komín. Základem je pochopit, že dřevo potřebuje vzduch, čas a ochranu před vlhkostí. Bez těchto tří věcí se i kvalitní buk nebo dub promění v mokrou hmotu, která vám místo tepla přinese hlavně saze a plýtvání.

Když vyrazíte s dětmi do lesa, nemusíte tahat pytel hraček. Stačí pár minut pozorování a okolí se promění v hřiště, které se samo obnovuje. Klíčem je nebát se špíny a umět nadchnout děti pro jednoduché věci. Děti si nejvíc užijí, když mají pocit, že objevují něco nového, a les jim toho nabízí nekonečně mnoho.

Jak správně naskládat hromadu, aby proschla rovnoměrně Samotná pokládka má svá pravidla. Dřevo neukládejte přímo na zem – vlhkost z půdy by se vsákla do spodních řad. Použijte dřevěné latě, palety nebo alespoň silnější větve, které vytvoří mezeru mezi zemí a hromadou. Tím zajistíte cirkulaci vzduchu i zespodu. Jednotlivé kusy skládejte tak, aby mezi nimi zůstaly malé mezery – těsně naskládané dřevo sice zabere méně místa, ale špatně schne. Štípané dřevo navíc skládejte kůrou nahoru, aby se voda nedržela v prohlubních.

Nejdůležitější je vybrat správné místo. Ideální je otevřený, dobře větraný prostor, ideálně na jižní nebo západní straně domu. Dřevo by mělo být vystavené slunci a proudění vzduchu, ale zároveň chráněné před deštěm a sněhem. Pokud máte možnost, postavte jednoduchou stříšku nebo dřevo zakryjte nepromokavou plachtou. Pozor ale na to, aby plachta nezakrývala boky – dřevo potřebuje dýchat ze stran, jinak se v něm drží vlhkost a začne plesnivět.